Polévka, která pomáhá

Cena za Dárcovskou výzvu

Čtyři kamarádky každoročně vaří polévku, jejíž hlavní ingrediencí je odhodlání pomáhat

„Psal se podzim 2015, seděla jsem v kavárně a myslela na to, jak jsem kdysi v Táboře s kamarádkou pořádala bazar, který vynesl přes 100 tisíc korun. Tenkrát to byl neuvěřitelný pocit, nikdo tomu zpočátku nevěřil. Navíc peníze pomohly k tomu, že se tzv. ležák vrátil do normálního života. Říkala jsem si, že by to chtělo zase něco vymyslet. Něco úplně obyčejného, jednoduchého, pochopitelného…,“ vzpomíná Lenka Želivská na to, jak se rozhořel první plamínek pod „Polévkou, která pomáhá.“

Lenka Želivská, Petra Jamrichová, Petra Kovandová a Simona Nevšímalová – tahle čtyřka je sice hodně rozličná, spojuje ji ale zájem o gastronomii a už skoro 5 let také jejich společný projekt. Každý rok před Vánoci na vlastní náklady uvaří svoji nejlepší polévku a potom ji prodávají vždy 2. adventní neděli na vánočním trhu v Táboře. Každá naběračka nejen skvěle chutná, ale také propojuje, inspiruje a hlavně pomáhá. Výtěžek putuje každý rok jinam, jednotlivcům nebo organizacím působícím Táboře nebo Třeboni. Každá z „kuchařek“ vybírá příjemce pomoci podle toho, co je jí osobně nejbližší. Za celou dobu konání akce se vybralo 180 000 Kč. „Když by to nebyla „Polévka“, bylo by to něco jiného. Pokud má člověk potřebu pomáhat, být užitečný pro sebe i své okolí, projekt mu přijde do cesty vždy sám a v pravou chvíli,“ říká Petra Jamrichová.

V prvním ročníku vařily samy, postupně se nabalovali další kuchaři a pomocníci. Do akce se teď už zapojují sousedé a přátelé, kteří rádi vaří nebo pomáhají s organizací, stěhováním či propagací. Na místě se všichni potkají, popovídají a zasytí skvělou polévkou uvařenou z kvalitních regionálních surovin. Zakladatelky navíc mají velké plány do budoucna: „Od letošního roku chceme dát naší činnosti další level. Zakládáme webové stránky, transparentní účet, vyřídíme kasičky na sběr peněz a začneme aktivně žádat o granty. Vždy 1. června vyhlásíme příjemce peněz pro daný rok pro Tábor a Třeboň a pak uděláme maximum, abychom vybraly co nejvíc peněz. Vaření polévky a prodej na ulici bude už jen závěrečná třešnička na dortu.“

„Polévka je grunt, neznám člověka, který by ji neměl rád. Je krásný pocit, když lidé chodí s kastrůlky, koupí si porci s sebou od každé polévky s tím, že se celý rok těšili. Také je hezké, když přijde strávník, který třeba na první pohled nevypadá na milionáře, a přesto hodí do kasičky 1000 Kč. Těší mě i příprava celé akce, tak nějak nás to vždy stmelí a dobrý pocit zůstává dlouho poté. A samozřejmě nás baví i „hec“, čí polévka bude nejlepší,“ směje se Lenka.

Nominoval: Marián Jamrich

Hlasujte zde!

Hlas můžete dát více příběhům. Dejte hlas všem příběhům, které jsou vám nejbližší.

Děkujeme

Pro potvrzení vašeho hlasu vás poprosíme o email

Nezapomeňte, že hlas můžete dát i dalším příběhům.